Dopravní nehoda může skončit nejen promáčknutými plechy, ale i na první pohled jen lehkým zraněním. Právě ta ale mají lidé tendenci podceňovat. Původně malý problém se totiž může s odstupem proměnit ve vážnou zdravotní komplikaci, kterou je třeba vyřešit a adekvátně odškodnit. Se zpožděním se ale hůře prokazuje souvislost s nehodou či úrazem v práci. Společnost Vindicia, která se na kompenzace specializuje, uvádí nejčastější problémy, nad kterými lidé často mávnou rukou a poté toho litují.

 

Člověk, který se zraní při nezaviněné dopravní nehodě, popřípadě při incidentu v práci, má nárok na odškodnění. A nejedná se o žádné symbolické částky. „Zahrnuje hned několik složek – bolestné, různé kompenzace ušlých příjmů, psychické útrapy i ztížení společenského uplatnění, tedy to, jak úraz ovlivnil budoucí život zraněného. Průměrné odškodnění se vyšplhalo na milion korun,“ říká Tomáš Beck, expert Vindicia. Lidé o něj ale často proaktivně neusilují – buď spoléhají na to, že se postarají instituce samy o sobě, nebo věří různým mýtům, například že částku vyplácí zaměstnavatel z vlastní kapsy. A v neposlední řadě podceňují závažnost některých zranění. Na co si tedy dát pozor, jaké úrazy, které se mohou na začátku jevit banálně, mohou znamenat velký problém?

• Whiplash syndrom – problém pro krční páteř

V češtině by se jednalo o natažení krční páteře. „Syndrom zahrnuje soubor příznaků, který vzniká v důsledku prudkého a rychlého pohybu hlavy dopředu a následně dozadu – podobně jako při švihnutí bičem. Problém se objevuje typicky při dopravních nehodách – hlavně při nárazech zezadu,“ popisuje Beck. Situaci komplikuje, že se potíže běžně objevují s poměrně dlouhým zpožděním – klidně několika dní. „Proto je důležité jasně zanést do protokolu, popřípadě první lékařské zprávy, jak přesně nehoda proběhla a jak se propsala na pasažérech v autě. Pokud se whiplash syndrom objeví, bude snadnější prokázat souvislost s nehodou a poškozené tak odškodnit,“ radí Beck, podle kterého syndrom snižuje kvalitu života, projevuje se bolestí a ztuhlostí, bolestmi hlavy, závratěmi i poruchami nálad a spánku. Vyžaduje si diagnostiku i odbornou léčbu.

• Bolesti hlavy a zad

Obecně platí zásadní poučka – jakmile se vaše tělo při bouračce dotkne čehokoliv v interiéru, rozhodně byste měli navštívit lékaře, ač bezprostředně po nehodě nepociťujete obtíže. Svou roli totiž může hrát i šok. I zde se mohou bolesti objevit se značným odstupem, přitom je jejich zdrojem nehod a mají tak být ošetřeny. „Pokud řešíte podobné obtíže, o nehodě lékaře informujte i s odstupem. Jestliže připustí možnou souvislost, trvejte na zanesení do zdravotní dokumentace a opřete se o tento argument při žádosti o odškodnění,“ uvádí Beck.

• Psychické problémy

Doléčili jste zlomeniny, máte zahojené drobné šrámy i modřiny. To ale neznamená, že se po dopravní nehodě či pracovním úrazu dobře uzdravila i psychika. I po několika týdnech či měsících se mohou objevit flashbacky, noční můry, strach z používání dopravních prostředků či opětovného nástupu do stejné pracovní pozice. Legislativa na situace, které dopadají na každodenní život člověka, myslí a opět zde vzniká prostor pro odškodnění.

• Potíže s velkými klouby

Ramena, kolena i kyčle – to jsou velké klouby, které dokážou následkem dopravní nehody či pracovního úrazu silně trpět. A právě pohybové ústrojí mají poškození tendenci zanedbat a spolehnout se na svá domácí, bohužel ale nefunkční řešení. „Máme zkušenost, že si lidé často myslí, že problém rozchodí či jinak rozhýbou. Jenže ve finále se ukáže, že jde o skutečně vážné následky, které si vyžádají rehabilitaci či operaci,“ varuje Beck.

Zdroj a foto: Vindicia