Některé díly se porouchávají překvapivě často, zatímco jiné vykazují nadprůměrnou životnost. To vše se děje bez ohledu na stáří, značku či model vozu. Jak je to jenom možné? To se snaží zjistit odborníci v ProfiAuto.

Hodnocení poruchovosti se zkoumá ze čtyř oblastí: karoserie, elektrický systém, pohonný systém a odpružení. Jedná se o poměrně široké kategorie, nicméně při hlubším zkoumání popisů jednotlivých modelů můžeme najít nejen konkrétní opakující se chyby, ale také chyby, které se objevují velmi výjimečně.

Karoserie

Mezi hlavní problémy patří koroze, problémy se stahováním oken, nesprávné lícování jednotlivých prvků karoserie a vrzání. Nejčastějšími problémy jsou však opotřebení těsnění a poruchy zámků.

V hodnocení se ukázalo, že žádný z vozů nevykazoval tak závažné rezavění, aby musel být vyřazen z provozu. To ukazuje, že i 15 nebo 20 let staré vozy za přijatelnou cenu lze stále bezpečně používat, a celková úroveň tovární ochrany proti korozi se dlouhodobě zlepšuje.

Problémy s těsněním dveří jsou akutní, protože se projevují hlukem za jízdy nebo vnikem vody do interiéru. Lze jim však poměrně snadno předcházet. Odborníci radí, že stačí pravidelně mazat těsnění vhodnými přípravky, což platí zejména pro levné modely, u nichž lze najít těsnění nižší kvality.

Další doporučením je, jak zabránit poškození zámků. Typickým scénářem takové poruchy je, že řidič většinu času používá pouze dálkové ovládání, a když se baterie vybije, s údivem zjistí, že zámek nelze otevřít klíčem, protože je zanesený. Rada odborníků tedy zní, aby motoristé otevírali auto klíčem alespoň jednou za měsíc, a tím předcházeli podobným překvapením.

Nesprávné lícování plechů a vrzání jsou obvykle stopami po špatně provedených opravách, takže v tomto případě nejsou pro toto hodnocení relevantní. Je však třeba upozornit na problémy s kvalitou barvy. U některých vybraných japonských modelů je totiž lak obzvláště jemný a citlivý na poškrábání.

Elektroinstalace

Elektroinstalaci lze obecně rozdělit do následujících podkategorií: osvětlení, palubní elektronika, bezpečnostní vybavení pro řidiče, a další.

Nejčastější závady bývají v systému osvětlení. V některých případech je to způsobeno stářím elektroinstalace, v jiných třeba přetíženými žárovkami, které se příliš rychle vypalují. Mechanici se shodují, že vypálené žárovky nebo dokonce xenonové výbojky nejsou až takový problém, a to vzhledem k jejich dobré dostupnosti. Mnohem větší potíže působí náročný postup opravy. Stojí za zmínku, že u některých modelů automobilů (např. Renault Modus) je výměna žárovky velice zdlouhavá, protože je nutné demontovat celý nárazník.

Specialisté také upozorňují na problém, který se vyskytuje u nových vozů. Jedná se o problém s LED osvětlením, které je prakticky neopravitelné, a náklady na kompletní sady svítidel jsou velmi vysoké.

Poruchy palubní elektroniky obvykle závisí na úrovni vybavení vozidla. Nejdražší modely spotřebovávají energii z baterie, i když jsou zaparkované. U 10 a 15 let starých modelů systémy CAN selhávají, protože se jsou staré a přetížené nadměrným počtem přenášených signálů. Jedinou prevencí je péče o stav baterie a nabíjecího obvodu. Jak ukazuje praxe, až 30 % poruch by nenastalo, kdyby byla baterie v pořádku a pravidelně dobíjená. Odborníci doporučují zdrženlivost také při montáži příplatkové výbavy. Kamery zaznamenávající obraz před vozem, parkovací kamery, ambientní osvětlení, navigace, přídavné reproduktory atd., totiž způsobují rychlý úbytek energie.

U nejnovějších vozů se již objevují nové závady, jako jsou poruchy systémů Start/Stop a mikrohybridních zařízení.

Poruchy bezpečnostních a asistenčních systémů řidiče jsou nejčastěji způsobeny předchozí nehodou. Mluvíme např. o rozsvícení kontrolky airbagu, selhání aktivního tempomatu a asistenta pro jízdu v pruzích.

Pohon

Zobecnit závady hnacího ústrojí je takřka nemožné. Odborníkům se však podařilo poukázat na některá kritická místa související s historií vývoje moderních automobilů. Černá listina zahrnuje spojky s dvouhmotovými koly (především u vznětových motorů), vadné rozvodové řetězy (především u motorů TSI z počátečního období výroby a u motorů BMW řady N47) a neúčinné filtry pevných částic u dieselů z počátečního období výroby tohoto systému (norma Euro 5). Tyto poruchy se objevovaly ve vlnách a postihovaly vozy určitých ročníků. Jejich četnost se však postupem času díky zlepšení výrobní technologie naštěstí snížila.

Poruchy dvouspojkových převodovek by mohly tvořit samostatnou kapitolu. Toto řešení zpopularizované značkou Volkswagen si zcela podmanilo trh. Problém však nastal na trhu sekundárním po zjištění, že za náhradní díly a opravy jsou požadovány astronomické částky. Situace se však už výrazně zlepšila, a to jak z hlediska dostupnosti náhradních dílů, tak z hlediska školení nezávislých servisních sítí.

Nejnovějším celosvětovým problémem je tzv. downsizing. Kolik toho malé, turbodmychadly přeplňované jednotky dokážou ve skutečnosti najet, se pravděpodobně ukáže už velmi brzy.

Odpružení

Závady s odpružením se samozřejmě v jednotlivých kategoriích vozů opakují. Malé a městské vozy, u nichž bylo odpružení maximálně zjednodušeno, jsou prakticky bezproblémové. Důkazem jsou nízké ceny dílů a jednoduché opravy.

U ostatních kategorií závisí míra poruchovosti a servisní náklady na jednotlivých řešeních. Nejlevnější jsou systémy McPherson pracující se zadním nosníkem. Nejdražší jsou systémy odpružení s více vahadly. Samozřejmě ale existují také další možnosti, které zvyšují náklady, jako je například změna tuhosti tlumení.

Novinkou, která se nyní projevuje i v praxi, jsou varianty odpružení montované v závislosti na výkonu motoru nebo verzi výbavy. Vynikajícím příkladem je Škoda Octavia III, u níž mají slabší verze vzadu spolehlivý nosník, zatímco silnější verze mají na údržbu dražší systém s více vahadly.