Celý rok na zimních pneumatikách jezdí málokdo. Průzkum provedený na 437 respondentech v březnu 2017 ukázal, že v přezouvání na letní pláště jsou Češi poměrně disciplinovaní, na zimních pneu v létě podle něj jezdí jen 1,4 % lidí. Horší už je to s pravidelnou výměnou sjetých pneumatik. Téměř 10 % dotazovaných nevědělo, při jaké hloubce vzorku by se měly vyměnit.
Na rozdíl od jiných zemí česká legislativa pevně neupravuje použití zimních pneumatik. Celoplošně jsou od 1. listopadu do 31. března povinné jen v případě, že na silnici leží sníh, led či námraza nebo se to dá očekávat. A Češi toho využívají. 37,1 % řidičů proto přezouvá s příchodem hezkého počasí již v březnu, na první duben jich počká dalších 39,8 % a necelých 20 % respondentů se nechce tlačit v pneuservisech a pláště vymění později.
Co se týče samotného přezouvání, jsou Češi poctiví. Letní pneumatiky v létě používá více než 85 % lidí a pouhých 1,4 % dotazovaných nechává auto celý rok na zimních. 6,9 % řidičů ale zkouší dojet v létě opotřebované zimní pneumatiky. Na první pohled se to mnohým může zdát ekonomicky výhodné. Podle zákona v létě stačí jen 1,6mm dezén, kdežto v zimě potřebujete plné 4 mm, což vede některé k myšlence, že dojetím zimních pneumatik v létě ušetří. Jak ukázaly nezávislé testy, sjetá zimní pneumatika má výrazně horší jízdní vlastnosti než nová. Pneumatika s minimální hloubkou dezénu o poznání hůře odolává akvaplaningu (při průjezdu vodou ztrácí kontakt s vozovkou) a zejména na mokru může mít až o 30 metrů delší brzdné dráhy (při zastavení ze 100 km/h).
Alarmující je neznalost minimální zákonem dané hloubky dezénu. 9,6 % dotázaných vůbec neví, kdy by měli přezout. Dalších 14,7 % čeká, až vzorek klesne na nebo pod zákonem povolených 1,6 mm.Přitom se doporučuje v létě přezouvat, jakmile zbytková hloubka dezénu pneumatiky dosáhne 3 mm. Již při této hloubce se totiž brzdná dráha na mokru prodlužuje z 80 km/h o deset metrů – oproti nové pneumatice – což odpovídá zbytkové rychlosti 34 km/h. V případě, že jsou pneumatiky sjeté na zákonný limit (1,6 mm), se brzdná dráha protáhne o dalších 18,6 metru a kolem stojícího vozu na nových pláštích projede auto se sjetými pneumatikami ještě rychlostí 44 km/h. Nedostatečný dezén rovněž snižuje odolnost vůči akvaplaningu.
Podle průzkumu Češi dbají při výběru plášťů hlavně na cenu, následuje vlastní zkušenost a výsledky nezávislých testů.
Pneumatiky na přední a zadní nápravě se u většiny aut sjíždějí nerovnoměrně, což je zapříčiněno nestejným rozložením hmotnosti a tím, jestli má vozidlo poháněná přední, zadní nebo všechna kola. Z hlediska bezpečnosti a komfortu je nejlepší vyměnit najednou všechny čtyři pláště. Stejnoměrnému opotřebení napomůžete pravidelnou obměnou umístění plášťů na voze. Ekonomickou alternativou může být výměna po dvou. V takovém případě se ale vždy nová sada musí nazout na zadní nápravu, jež je rozhodující pro stabilitu vozu a jízdní vlastnosti. I přesto se musí počítat s horším účinkem brzd, trakcí u vozů s pohonem předních kol a nižší odolností vůči akvaplaningu.
Pro co nejdelší výdrž plášťů je potřeba se k nim správně chovat. Základním kamenem péče je kontrola tlaku a dodržování správných hodnot, které jsou běžně k nalezení na štítku na B-sloupku, dveřích nebo na víku palivové nádrže. Tlak je nutné měřit na jízdou nezahřátých pneumatikách alespoň jednou měsíčně. Stačí u čerpací stanice, kde se dají rovnou dofouknout. Společně s kontrolou tlaku se vyplatí pneumatiky očistit a prověřit, zda se nerovnoměrně nesjíždějí. Pokud se tak děje, je nutné nechat přeměřit a seřídit geometrii podvozku.
Velký význam má i klidný jízdní styl, tj. plynulé rozjíždění, plynulé brzdění, plynulá změna směru a dodržování rychlostního a hmotnostního indexu plášťů. Vyplatí se také vyhýbat nerovnostem, odpadkům (kusům dřeva, kovu atd.) a omezit kontakt s obrubníky. Pneumatice nedělá dobře ani odírání bočnice, ani dlouhodobé parkování např. tak, že je část běhounu na obrubníku, část ve vzduchu a další.
