Léto teprve klepe na dveře, a už tu máme extrémně vysoké teploty. Po dlouhé zimě a pošmourném jaru ukázalo počasí svou vlídnou tvář. Dlouhodobě vysoké teploty však negativně ovlivňují výkon motoristů. A nejen jich, neblahý vliv mají i na chování cyklistů i chodců. Účastníci silničního provozu mívají problém s udržením potřebné koncentrace, pomaleji reagují a snadněji se unaví. Lidé jsou podrážděnější.

Navíc tropické noci negativně ovlivňují kvalitu spánku. Ráno pak na silnice nejednou vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto snadno zvýší úroveň únavy nejednoho účastníka silničního provozu nad kritickou mez. Vliv silné únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. Pravděpodobnost, že řidič zaviní nehodu, narůstá až sedminásobně.

Zvláště náchylní na chybné jednání pod vlivem únavy z horka jsou mladí lidé ve věku do 25 let, dále pak jedinci trpící poruchami spánku či pracující na směny. Únava se negativně podepisuje i na výkonech profesionálních a dálkových šoférů. Zvýšené riziko vzniku nehody vlivem únavy hrozí v hlubokých nočních hodinách, konkrétně od druhé do páté hodiny ranní. Únava ovšem může udeřit i během dne, a to nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou.

Opatrní by ovšem měli být i řidiči amatéři, kteří v době letních dovolených vyrážejí na dlouhou vzdálenost. Mnohahodinové soustředění se za volantem spojené s nezvykem zdolávat v jednom kuse mnohasetkilometrové přejezdy po přetížených silnicích může být opravdu velmi nebezpečné. Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plnou polovinu, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě. Avšak po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až osmkrát. Pocit absolutního bezpečí pro unavené řidiče je falešný zvláště na dálnicích. Dle francouzské Association Prévention Routière tam právě oni způsobí každou třetí tragickou nehodu.

Cestujeme za horka bezpečně

Před delší cestou je třeba se kvalitně vyspat. Pozor především na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel. Současně je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin. V kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko, ovšem v případě vozidel vybavených klimatizací ani mrazivý chlad. Dlouhá monotónní jízda po dálnici, pohled upřený do dáli, pravidelně se míhající přerušované čáry vodorovného značení, to vše může být uspávající. Je dobré tu a tam na chviličku přejet očima ze strany na stranu. A nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné, místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě nezapomeneme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě šoférovi nezaškodí krátké zdřímnutí si. Řekněme na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.

Mnohé zaručené recepty proti únavě moc nefungují

Na závěr je dobré připomenout, že mezi řidiči kolují tzv. zaručené recepty, jak se udržet za volantem fit. Jejich účinek však nebývá nijak zázračný. Tak třeba krátké otevření oken vozidla za jízdy může vzduch v kabině osvěžit, účinek je ale velmi slabý a krátkodobý. Vypití kávy či jiného nápoje s obsahem kofeinu účinkuje jen chvíli. Někteří řidiči jsou přesvědčeni, že dovedou únavu přemoci vůlí. Bohužel ani to není pravda. Při delším přepínání se může vystavit tragický účet nehoda vlivem mikrospánku. Poslech hlasité hudby také nepatří mezi osvědčené prostředky, navíc řidiče ve zvýšené míře rozptyluje. A kouření za volantem? Určitě nelze doporučit. Okamžitý účinek je v podstatě nulový a navíc se velmi rychle dostaví unavující vliv zvýšené koncentrace kysličníku uhelnatého v krvi řidiče.