Emisní normy jsou nesmlouvavé
Názory na přísné emisní limity se různí, normy ale platí, a tak nezbývá než je respektovat. Při nedodržení hrozí výrobcům vysoké pokuty. Jak je to s emisemi a proč jsou normy tak striktní?
Podle prováděných studií je v Evropě největším zdrojem emisí oxidů dusíku právě silniční doprava. Dalším problémem v ovzduší je polétavý prach z dopravy, který obsahuje i karcinogenní látky. Proto se normy pro emise produkované automobily stále snižují. Nedávno se výrazně zpřísnily také podmínky pro testování. Dosavadní metoda NEDC, tedy New European Driving Cycle, už nevyhovuje a musí být testováno metodou Real Driving Emissions, totiž v reálných jízdních podmínkách.
Oxidy dusíku a uhlíkové emise nebo produkce pevných částic nejsou to samé a také pro ně platí jiné limity. Narovnání podmínek pro benzínová a dieselová auta co do emisí oxidů dusíku už přišlo o něco dřív – v roce 2014, kdy začala platit norma Euro 6. Normy pro benzínová auta totiž byly do té doby mnohem přísnější. Až nová norma pravidla vyrovnala. Škodlivé jsou ovšem i jemné prachové částice, které by měl za normálních okolností zachytit filtr pevných částic. Bohužel, na českém trhu podle Ústředního automotoklubu jezdí možná i milion vozů bez tohoto filtru. Emise (a také spotřeba paliva) se nově měří metodou WLTP, což znamená, že měření sice probíhá v laboratorních podmínkách, má ale trochu jinak stanovená pravidla. Cílem je co nejlépe simulovat prostředí, které odpovídá skutečné jízdě.
Hyundai Kona ukazoval dojezd 412 km při nabití na 99%. Spotřeba činila 19,3 kWh/100 km.
