BMW i8 – v hlavní roli uhlíkový kompozit – test

O modelu BMW i8 se teď hodně mluví. Přečtěte si jeho redakční test z konce roku 2014:

Na začátku to byl koncept, který automobilka ukázala poprvé v roce 2011. Jeho dnešní podoba se od tohoto konceptu příliš neliší, takže kamkoliv s ním přijedete, působíte jako postava ze sci-fi filmu a kolemjdoucí hledají skrytou kameru. Jenže se jedná o sériově vyráběný vůz, kterých bylo za rok vyrobeno na deset tisíc kusů.

SONY DSC

Na úvod si musíme vyjasnit, oč tu vlastně běží. Písmeno „i“ v názvu evokuje pocit, že se jedná o elektromobil. To je ale velký omyl. Model i8 je plug-in hybrid, který spojuje výkon tříválcového zážehového motoru s elektromotorem. Spalovací motor pohání zadní kola, elektromotor přední. Výkon celého systému je impozantní, leč velmi závisí na míře nabití akumulátorů. To bychom ale předbíhali.

Nevěnovat zvýšenou pozornost designu této automobilové skulptury by bylo téměř rouhačské, protože podobně futuristické auto na silnici nemáte šanci potkat. Základem všeho je tzv. modul Life, neboli skořepina prostoru pro cestující, která je vyrobena z uhlíkového kompozitu, tedy plastu vyztuženého uhlíkovými vlákny. Modul Life je uložen na hliníkovém modulu Drive, který zajišťuje funkci podvozku a pohonu. Spojení těchto dvou modulů dává dohromady architekturu LifeDrive, v níž vidí BMW svou budoucnost. Díky ní má i8 supersportovní proporce, výbornou aerodynamiku s koeficientem odporu vzduchu 0,26 a pohotovostní hmotnost 1485 kg. Nezaměnitelný vzhled dává i8 také princip vrstvení jednotlivých ploch, které mají odlišné barvy a vyvolávají velmi plastický dojem. Hlavní atrakcí jsou pak nahoru otvírané křídlové dveře, na nichž bude viset hrozen zvědavých kluků, kamkoliv přijedete. Kromě toho ale potřebujete trochu více místa pro otvírání i nastupování, takže parkování ve městě nebo u obchodních center může být tvrdým oříškem.

Ani tento vůz budoucnosti se ale nehodlá vzdát charakteristických ledvinek, bez nichž si lze BMW jen těžko představit, ani náznaku kroužkových světlometů, které ale dostaly hrany a jsou už jen půlkroužkové. Záď je velmi členitá, nízká, s velkou prosklenou plochou a složitě tvarovanými světlomety.

Strana 66 interiér

Interiér vozu se zřetelně odkazuje k současnému stylu modelů BMW a je zajímavé, kolik tu najdete společných prvků. Také pojetí palubní desky bude milovníkům značky připadat důvěrně známé. Vše je ovšem přizpůsobeno futuristickému exteriéru, takže například volba jízdního režimu se projeví odlišným barevným schématem. BMW i8 je vůz pojatý jako 2 + 2 sedadlový, cestující vzadu ale nebudou mít na růžích ustláno. Mnoho místa tu není a nastupování na zadní sedadla je hodně komplikované. Ostatně i nástup pro řidiče je složitý – velmi široké prahy tvoří bariéru, kterou překročí jen člověk vyššího vzrůstu, takže stojí za úvahu i využití prahu jako sedátka, z něhož přehodíte nohy dovnitř a teprve potom se přemístíte na sedadlo. Harmonie tvarů a barev je ale uvnitř stejně oku lahodící jako dynamický exteriér. Zavazadelník objemu 154 litrů je spíše symbolický, ale o to tu asi nejde, a pak, na zadních sedadlech je pro tašky místa dost.

Rozložení pohonného ústrojí už známe, stejně jako výkony. Víme, že vůz dokáže jet čistě na elektřinu až 37 km a v běžném městském provozu by měl spotřebovat asi 5 l paliva na 100 km, v kombinovaném pak pod 7 l. Během krátkého redakčního testu jsme pak zaznamenali spotřebu 7,9 l. Tohle auto by ale mělo umět nejen příkladně a bez emisí jezdit po městě, ale také ukázat zuby na okruhu. K tomu má sloužit spolupráce spalovacího motoru s výkonem 231 koní a elektromotoru s maximálním výkonem 131 koní. Z nuly na stovku by tak měla i8 akcelerovat za 4,4 sekundy a vyvinout maximální rychlost 250 km/h (horní hranice je elektronicky omezena). Ostatně přepočteno na litrový výkon, tj. 154 koní, by se měla i8 vyrovnat výkonným sportovním vozům. Velkou roli tu ale hraje stav nabití akumulátoru.  Pro maximální výkon potřebujete mít baterie plně nabité, nebo se alespoň pohybovat nad polovinou plných políček. Elektromotor je sice stále schopen pracovat a pomoci v případě potřeby předním kolům, auto stále může jet hodně rychle, maximální sprint z něj ale nedostanete. A dobití do plného stavu prostřednictvím rekuperace pak přece jen chvilku trvá, takže přichází ke slovu nabíjení ze zásuvky. Při potřebě rekuperace je lepší volbou režim Sport.  Zvukovou kulisu při jízdě zajišťuje reproduktor a ve Sportu zní docela ryčně, toužíte-li po klidu, stačí přepnout na Comfort a můžete si pustit třeba Bacha. Podvozek sice není zrovna stavěný na pražskou dlažbu, na dálnici je ale výborný a přejezdy běžných nerovností jsou celkem přijatelné.

Ačkoliv je BMW i8 pro většinu běžných smrtelníků jen výletem do říše snů, sluší se říci, že její cena začíná na 3 413 800 Kč (v roce 2014), a pokud přidáte příplatkový paket Pure Impulse, ztěžkne cenovka o další skoro půlmilion.

Testovaný model:

BMW i8

motor:  zážehový tříválec 1499 cm3

výkon: 170 kW/231 k při 5800 ot./min.

točivý moment:  320 Nm při 3700 ot./min.

elektromotor: trvalý výkon 75 kW/102 k, maximální výkon 96 kW/131 k

rozměry:  délka 4689 mm, šířka 1942 mm, výška 1293 mm

rozvor náprav: 2800 mm

 

 

 



Facebook

Nejčtenější

Nahoru